Nejjednodušším objasněním noční myopie by mohl být názor, že se jedná o nedokorigovanou či úmyslně podkorigovanou krátkozrakost. Logicky můžeme také odvodit, že podobný stav by též mohla navodit překorigovaná dalekozrakost.
Tohoto stavu si nevšimnete v denním světle, kdy je zornice zúžená a snaží se tak redukovat rozostření na sítnici. Projeví se právě až v noci, kdy menší osvětlení způsobí roztažení zornice a oko se tak stane krátkozraké. To ovšem nevysvětluje, proč zhoršení kvality vidění při snížení osvětlení pociťují také lidé bez refrakční vady.
Poněkud důkladnějším vysvětlením byla teorie počítající s přítomností otvorové vady v oku. Její míru ovlivňuje právě šíře zornice, která se ve tmě roztahuje, a dává tak sférické vadě prostor k působení.
Další vada zobrazení, která může mít vliv na vznik noční myopie, je vada barevná. Víme totiž, že světlo se na optickém rozhraní, rozumějte v oku, chová tak, že se světlo rozkládá na jednotlivé barevné složky. V této souvislosti může dojít k myopizaci oka.
V určitých případech může mít zhoršené vidění za tmy na svědomí i difrakce, neboli ohyb světla, který způsobí rušivé a oslňující halo efekty - duhové kruhy např. kolem světel protijedoucích automobilů.
