Přehled refrakčních vad

21. 8. 2018
Termínem emetropické oko označujeme stav oka, kdy je vyvážený poměr mezi lomivostí optického systému a délkou oka a toto oko tedy netrpí žádnou refrakční vadou. Délka emetropického oka je empiricky 24 mm a celková optická mohutnost oka je přibližně 59 D.

Pokud je tento poměr porušen, obraz nevzniká na sítnici, ale před nebo za ní a hovoříme potom o refrakčních vadách - ametropiích. Ametropie postihující lidské oko se dělí na sférické, kterými jsou myopie (krátkozrakost), hypermetropie (dalekozrakost), presbyopie (vetchozrakost), afakie (stav, kdy je oko bez oční čočky) a anizometropie (stav, kdy jsou rozdílné velikosti refrakční vady na pravém a levém oku), a dále na vady asférické, kterými jsou různé druhy astigmatismu.

Měření zraku u nás v Chrudimi
Měření zraku u nás v Chrudimi

Myopie - krátkozrakost

Krátkozrakost - je refrakční stav, kdy rovnoběžné paprsky vstupující do oka, vytvoří ohnisko před sítnicí. Příčinou tohoto stavu je nejčastěji prodloužení předozadní délky oka. Myopie se může méně často vyskytnout i ze dvou dalších příčin. Jednak je to změna poloměru křivosti optických médií oka, jednak změna jejich indexu lomu.
 

Myopii dělíme podle stupně vady:

 
  •  Myopie lehká
 =0,25D až =3,0D
  •  Myopie střední
 =3,25D až =6,0D
  •  Myopie vysoká
 =6,25D až =10,0D
  •  Myopie těžká (progresivní)
 nad =10,0D
 
Účelem korekce myopie je posunout paprsky protnuté před sítnicí až na sítnici. Docílíme toho předřazením rozptylné čočky, díky které paprsky vstupující do oka získají rozbíhavý charakter (rozptylují se) a po průchodu optickým systémem oka se protnou na sítnici.
 

Hypermetropie - dalekozrakost

Dalekozrakost - je refrakční vada, kdy rovnoběžné paprsky vstupující do oka, by vytvořily ohnisko za sítnicí, ale vlivem nežádoucí akomodace se protnou na sítnici. Proto u této refrakční vady zpočátku nemusíte vysledovat zhoršení ostrosti. Zvýšená akomodace nicméně vede k rychlejší únavě a mohou se objevit potíže při práci na blízko. Nejčastěji je opět závislá na předozadní délce oka, která je kratší než u bezvadného - emetropického oka. Dá se tedy říci, že hypermetropické oko je „menší“. S přihlédnutím k těmto faktům se hypermetropie dělí na:
 
  • latentní – hypermetropie je trvale vykompenzována fyziologickým tonem oční čočky
  • manifestní – zbývající hypermetropie, která se dále dělí na fakultativní složku – korigovanou zvýšeným akomodačním úsilím čočky, což je spojeno s astenopickými potížemi (bolesti hlavy, očí, až pocitem na zvracení) a absolutní složku, která se již projeví snížením zrakové ostrosti.
Při korekci hypermetropie posouváme průsečík paprsků ze zdánlivé polohy za okem, do polohy na sítnici. K tomuto účelu použijeme spojnou čočku.
 

Presbyopie

Presbyopie je vada způsobená fyziologickým stárnutím čočky. Ta pozbývá elasticity a ztrácí svou akomodační schopnost. To se projevuje zhoršujícím se viděním na blízko, snížením zrakového komfortu a astenopickými potížemi. Obvykle se příznaky začínají objevovat kolem 40. roku života. Vlivem refrakčního stavu oka se tato věková hranice posouvá. U hypermetropů začíná presbyopie dříve, u myopů později nebo se obtíže nemusí projevit vůbec. Korekce presbyopie vyplývá z příčin jejího vzniku. Jelikož je presbyopie způsobena snížením funkčnosti oční čočky - která má kladnou optickou mohutnost - je třeba oku vypomoci taktéž spojnou čočkou. Hodnota korekce se odvozuje od vzdálenosti, na kterou potřebujete pracovat. Zároveň se bere ohled na vlastní akomodační rezervu.

Afakie

Afakické oko je takové oko, kterému byla odebrána oční čočka. K tomuto zákroku se přistupuje nejčastěji z důvodů katarakty (šedého zákalu), kdy je oční čočka zkalená a více či méně tak neprůchodná pro světlo, a nebo z důvodu úrazu či jiného závažného stavu oka. Afakickému oku chybí možnost přizpůsobovat se k pozorování na různou vzdálenost – nedokáže akomodovat. V současné době se tento stav koriguje nejčastěji operativně vložením umělé nitrooční čočky do oka.
 

Anizometropie

Anizometropie je označení pro stav, kdy refrakční vada není na obou očích stejná. Malé rozdíly refrakce pravého a levého oka jsou poměrně časté. Vyšší rozdíly se vyskytují spíše u myopických očí. Rozeznáváme však anizometropie myopické, hypermetropické a astigmatické. V důsledku nestejného refrakčního stavu se na sítnici vytvářejí i nestejně velké sítnicové obrazy a vzniká tak anizeikonie. Změna refrakce o 0,25 D způsobí 0,5% rozdíl velikosti sítnicových obrazů. Při rozdílu asi 1% je mozek ještě schopen rozdíly potlačit. Rozdíl velikostí obrazů dosahující 3% způsobuje astenopické potíže.
 
Hranice snesitelnosti tohoto rozdílu se udává 5%, ale vždy bychom měli tuto hranici posuzovat individuálně. Nad hranici 5% je znemožněno sloučit obrazy v jeden vjem a vznikne diplopie – rozdvojení obrazů. Anizometropie by se v ideálním případě korigovala plnou korekcí každého oka zvlášť. Takováto brýlová korekce musí být však zvažována individuálně a dle výše rozdílu refrakčních vad pravého a levého oka. Více než v jiných případech se zde nepříznivě projevují vady korekčních čoček. Mnohem lépe se tento stav koriguje kontaktními čočkami, protože tím, že je korekce přímo na oku je rozdíl dioptrických hodnot na očích vnímán přirozeně bez obtíží. Vždy se ale posuzuje stav individuálně.
 

Astigmatismus

Je asférická vada, kdy oko nemá ve všech meridiánech stejnou optickou mohutnost. U astigmatismu nacházíme dva hlavní meridiány – s největší a nejmenší optickou mohutností, které jsou na sebe navzájem kolmé. Takový astigmatismus nazýváme pravidelný a lze ho korigovat brýlemi nebo kontaktními čočkami. Pravidelný astigmatismus pak dále klasifikujeme podle poloh ohnisek vůči sítnici a os hlavních meridiánů. Astigmatismus korigujeme speciálními brýlovými čočkami nebo kontaktními čočkami tzv. torickými (nebo často můžete slyšet „s cylindry“). 
Optotyp pro subjektivní měření zraku
Optotyp pro subjektivní měření zraku
Ostrý pohled na svět
 
Mgr. Simona Bramborová DiS.
registrovaný optometrista
Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail

Článek pro Vás připravila:

Mgr. Simona Bramborová, DiS. 
oční optik a registrovaný optometrista
 
Mgr. Simona Bramborová DiS., oční optik - registrovaný optometrista
  • v současné době studuje doktorský program Lékařská biofyzika
  • v oboru oční optika pracuje 8 let a praxi optometristy vykonává již přes 7 let
  • pravidelně a aktivně se účastní jak českých, tak i zahraničních konferencí a kongresů v oboru optometrie
  • je specialistou na vyšetření binokulární rovnováhy a následné možné korekce
A CO JI BAVÍ?!
  • volný čas Simona věnuje své rodině a pokusům o zahradničení
  • pokud vyšetří ještě trochu volného času, tak se ráda začte do knihy

Buďte s námi v kontaktu

Facebook Instagram Twiter
Jsme první e-shop pro čočky <strong>vedený optometristy</strong>
Jsme první e-shop pro čočky vedený optometristy
<strong>100 % zákazníků doporučuje </strong>náš e-shop
100 % zákazníků doporučuje náš e-shop
<strong>Průměrná doba dodání</strong> zboží jsou 2 dny
Průměrná doba dodání zboží jsou 2 dny
Neustále zlepšujeme <strong>rychlost dodání</strong>
Neustále zlepšujeme rychlost dodání
Tyto webové stránky používají soubory cookies za účelem poskytování služeb v souladu s pravidly cookies. Pokračováním na těchto webových stránkách souhlasíte s jejich používáním. Více informací