Vliv výživy a antioxidantů na oko

28. 2. 2017

Výživa a oko

Aktivní styl života a zdravá výživa jsou předpoklady vývoje zdravého člověka.  
S postupující tendencí k dlouhověkosti se musíme naučit zkvalitnit svůj život, zejména proto, že dochází také k prodlužování období tvůrčího života a schopnosti pracovat. Nevyvážená strava a málo pohybu má za následek slabý organismus, snadno podléhající nemocem a mající nedostatečnou obranyschopnost. Tělo má tendenci se unavit, ochabuje a dostavuje se předčasné stáří se všemi svými negativními projevy. Základním přístupem k udržení si pozitivní nálady, zdraví, vitality a krásy je především prevence různých nemocí, které dosáhneme vhodně zvoleným jídelníčkem v kombinaci s dostatkem pohybu, ale i odpočinku.

Antioxidanty  

V našem prostředí se denně setkáváme s volnými kyslíkovými radikály. Jejich zdrojem je znečištěné ovzduší a různé druhy záření – UV, ionizační. Nacházejí se v našem těle, kde mohou vzniknout náhlou změnou teploty, stresem a kouřením. Jedná se o reaktivní látky, které oslabují naši imunitu a způsobují změny oxidace lipidů a bílkovin. Vzniknou ze sloučeniny vyskytující se v našem těle a vlivem působení již zmiňovaných aspektů dojde ke ztrátě jednoho elektronu. Tento chybějící elektron poté odebírají ze sloučenin jiných, čímž poškozují buňky našeho organizmu.

Fyziologickým bojem proti těmto látkám jsou antioxidanty.

Jsou to látky, které likvidují volné radikály tím, že jim dodávají jejich chybějící elektron a tím omezí vznik a aktivitu volných kyslíkových radikálů. Jedná se především o enzymy, některé bílkoviny, minerály a vitamíny.

Nerovnováhou mezi volnými kyslíkovými radikály a antioxidanty vzniká oxidační stres.

Předpokládá se, že se podílí na procesu stárnutí a patogenezi chorob jako je rakovina, různá zánětlivá onemocnění a arterioskleróza. U očí může být základem vzniku věkem podmíněné makulární degenerace (VPMD), glaukomu a retinopatie. Oxidační stres poškozuje tkáně působením volných kyslíkových radikálů. Jsou to atomy nebo molekuly obsahující jeden nebo více nepárových elektronů. Díky snaze získat elektrony z jiných sloučenin jsou chemicky velmi reaktivní. Vznikají jak za podmínek fyziologických, tak i patologických. Zdrojem volných kyslíkových radikálů je proces oxidace probíhající v mitochondriích, dále některé biochemické reakce imunitních buněk, reakce vyvolané vlivem záření, ischémií nebo mechanickým poškozením. Reakcí s bílkovinami, lipidy, buněčnými stěnami, DNA či makromolekulami může dojít k jejich změně a následně k poruše jejich funkce.

Vitamíny pro oči
Zdravá strava
Výběr antioxidantů působících příznivě na výživu očí:

Vitamín A (retinol)

Je to látka rozpustná v tucích, kterou přijímáme z potravy přímo nebo ve formě provitamínu A (β-karotenu). Z něj se poté v těle štěpením vytvoří vitamín A. Je to látka, kterou nepostradatelně potřebujeme k procesu vidění. Oxidací retinolu se vytvoří v těle polyisoprenoidní sloučenina retinal. Ten je součástí zrakového pigmentu rhodopsinu obsaženého v tyčinkách (světločivné buňky, které se starají o černobílé vidění) a iodopsinu vyskytujícího se v čípcích (světločivné buňky, které se starají o barevné vidění) sítnice.

Doporučená denní dávka je 750 μg. Snadno může dojít k hypervitaminóze, např. při užívání vitaminových doplňků. Při předávkování může dojít k osteoporóze, naopak při hypovitaminóze je nejčastější příznak šeroslepost (hemeralopie). Jedná se o poruchu vidění za sníženého osvětlení. Vitamín A je nepostradatelný pro činnost sítnicových buněk. V tomto případě jsou to především tyčinky, protože zprostředkovávají černobílé vidění a tzv. vidění skotopické, neboli vidění za šera, kdy je oko adaptováno na tmu. Léčba takto získané šerosleposti bývá jednoduchá, nahradí se chybějící vitamín A buď stravou tuto látku bohatě obsahující, nebo pomocí synteticky vyrobených potravinových doplňků. Ve vyspělejších částech světa bývá tento problém spojen s alkoholizmem, kdy po nadměrném pití alkoholu dochází k poklesu zásob vitaminu A v játrech. Postupně dochází k osychání (xeróze) spojivky. Postižení rohovky při nedostatku vitamínu A se projevuje rohovkovou tečkovitou keratopatií, která z dolních částí progreduje vzhůru, což vede k osychání povrchu rohovky – xeróze rohovky. Dalším vývojem je ostře ohraničený vřed, který se zvětšuje.

Zdroje vitaminu A jsou játra, rybí tuk, žloutek, špenát, meruňky, meloun, kukuřice, máslo, zelí, brokolice, mrkev, rajčata, papriky, tučné ryby.

Vitamin B1 (thiamin) 

Je bílá nebo bezbarvá krystalická látka rozpustná ve vodě, nezbytná pro odbourávání všech živin, především sacharidů. Tento vitamín působí příznivě na nervový systém a proti únavě.

Doporučená denní dávka se liší u pohlaví, věku a zdravotního stavu jedince, v těhotenství či kojení roste. Projevy jeho nedostatku jsou vyčerpání, ztráta chuti k jídlu, svalová slabost, otoky, deprese, degenerace kardiovaskulárního systému, nemoc beri-beri, u alkoholiků dochází ke vzniku Wernickeovy encefalopatie.

Najdeme jej v celozrnném chlebě, kvasnicích, vepřovém mase, medu a oříšcích.

Vitamin B2 (riboflavin) 

Má žluté až oranžovožluté zbarvení a je rozpustný ve vodě. Zajímavou vlastností je fluorescence. Účastní se přenosu vodíku a je důležitý pro bílkovinný a energetický metabolismus.

Denní dávka se liší u jedinců různého pohlaví, věku a fyzické zátěže. Hypervitaminóza není možná, jelikož je riboflavin vylučován močí. Při hypovitaminóze dochází k lézi rtů, jazyka, kůže, zánětům koutků a spojivek a k možnému poklesu imunitních funkcí.

Vyskytuje se v mléce, mase, sóje, oříšcích, játrech, ledvinách, kvasnicích, vejcích, tvarohu, kakau.

Vitamin B3 (niacin) 

Do této skupiny patří dvě příbuzné látky, kyselina nikotinová a nikotinamid. Jsou ve vodě rozpustné a účastní se oxido-redukčních reakcí. V organizmu se syntetizuje v játrech a ledvinách.

Ženy a muži mají jiný doporučený denní příjem, dále ještě záleží na věku, fyzické námaze a stresových situacích. Deficit se nevyskytuje, ale při předávkování může dojít k propuknutí nemoci zvané pelagra spojené s hubnutím, poruchami zažívání, demencí, a tím související nespavostí a nechutenstvím.

Je obsažen ve slunečnici, hrachu, fazolích, mrkvi, brokolici, vejcích, mléce, játrech, tuňáku, pivovarských kvasnicích.

Vitamin C (L-askorbová kyselina) 

V lidském těle plní tento vitamin mnoho funkcí. Syntetizuje se z glukózy v rostlinách a v těle některých živočichů, vyjímaje člověka, který musí askorbovou kyselinu přijímat z potravy. Je nedílnou součástí při tvorbě kolagenu, účastní se metabolismu aminokyselin, stimuluje tvorbu bílých krvinek, důležitý pro tkáňové dýchání, podporuje růst.

Denní potřeba je mezi 50 – 70 mg a je různá u lidí rozdílné výšky, váhy a věku. Úplný deficit vitaminu C způsobuje kurděje, se kterými se v dnešní době téměř nesetkáme. Nízký příjem však může způsobit zvýšenou kazivost zubů, zpomalený růst, narušenou stavbu kostí, zduření a krvácení dásní, krvácení kůže víček, spojivky, do přední komory a na sítnici, únavu a náchylnost k infekcím a kataraktu. Přebytek vitaminu C vede k bolestem žaludku a k potížím zažívacího traktu. Nadbytek je ale vylučován ledvinami, takže se s hypervitaminózou nesetkáme.

Hlavními zdroji je čerstvé ovoce, velmi bohatě je obsažen v šípku, rajčatech, bramborách, květáku, jahodách, papáji, špenátu, brusinkách.

Selen (Se)

Je to poměrně vzácný nekovový stopový prvek patřící mezi skupinu antioxidantů a je důležitý k zajištění správné funkce štítné žlázy a zároveň snižuje riziko rakovinových onemocnění. Je přidáván do potravinových doplňků pro prevenci onemocnění žluté skvrny.

Doporučený denní příjem je 60 – 80 μg. Jeho obsah v potravinách se liší podle lokality, kdy závisí na množství selenu ve vodě a v půdě. Jeho dostatečný příjem napomáhá k prevenci katarakty a věkem podmíněné makulární degenerace. Nedostatek selenu může u těhotných žen způsobit poškození plodu, dochází k poruchám kardiovaskulárního systému, zvyšuje se riziko cévních chorob a infarktu myokardu. Naopak nadměrný příjem této látky je toxický, vede k vypadávání vlasů, lámání nehtů a depresím.

Je obsažen v ořeších, mořských rybách a řasách, mase, mléčných výrobcích, čočce, celozrnných obilovinách, másle, avokádu.

Zinek (Zn) 

Jedná se o stopový kovový prvek, který je důležitý pro správný vývoj všech živých organizmů. V našem těle se účastní na více než 200 enzymatických reakcí a je velmi důležitý pro růst, tvorbu kostí a vazivových tkání a také reprodukci. Má také vliv na smyslové vjemy – čichové, zrakové a chuťové. Pomáhá posilovat naši imunitu. Je spolu s mědí součástí superoxiddismutasy, což je antioxidační enzym. Je také součástí tablet nebo jiných doplňků stravy k prevenci onemocnění sítnice.

Doporučenou denní dávkou je 10 – 20 mg. Zinek byl naměřen ve vyšších koncentracích v oku, než v krvi nebo jiných tkáních. Vysoké koncentrace jsou v sítnici (100 mg/g (suché váhy)), převážně v tyčinkách. Zde dochází k procesu adaptace na světlo a tmu za přímé účasti zinku. Při adaptaci dochází totiž k jeho translokaci z neuroretiny perikarya k vnitřním a vnějším segmentům fotoreceptorů. V jejich vnějších částech se váže na rodopsin, ve vnitřních zůstává v nevázané formě. Při nedostatku zinku proto může dojít k tzv. noční slepotě, forma, která vzniká z důsledku silného nedostatku zinku, není reaktivní na dávky vitaminu A, ale na dávky zinku. Dále jej najdeme v retinálních synapsích a synapsích fotoreceptorů, kde zinek pravděpodobně funguje jako modelátor přenosu signálu. Reguluje hyperpolarizaci fotoreceptorů a tím i odpověď na světlo. Je vysoce citlivý na proces oxidace. Nedostatek vede ke zvýšené pravděpodobnosti vzniku infekcí, poruchám růstu dětí, svalové únavě, zhoršení paměti, pomalému hojení ran, nechtěnému hubnutí, zhoršování paměti a smyslovým poruchám – zraku, čichu. Nadměrný příjem je toxický, může dojít i k akutní otravě, jejíž projevy jsou průjmy, zvracení a horečka.

Nachází se ve slunečnicových, tykvových a dýňových semíncích, červeném mase, krevetách, mléce, játrech, žloutcích, sýru, rybách, ústřicích, pivních kvasnicích a neloupaných semenech obilnin.

Karotenoidy 

Jsou to rostlinná barviva, neboli pigmenty dodávající ovoci a zelenině červenou, oranžovou nebo žlutou barvu. Dělí se na dvě skupiny: karoteny – červené barvivo, a xantofyly – žluté barvivo. V rostlinách se podílejí na procesu fotosyntézy. V lidském organizmu poskytují ochranu proti určitým druhům rakoviny tím, že omezují abnormální růst buněk. Snižují riziko karcinomu plic a děložního hrdla. Blokují tvorbu škodlivého cholesterolu, čímž zabraňují vzniku srdečních příhod a jiných cévních chorob. Neutralizují volné radikály na sítnici a brání poškození čočky.

Vyšší dávky karotenoidů nevedou obvykle k větším potížím, může dojít k zbarvení kůže především na dlaních a chodidlech, ale tento jev je dočasný a postupně vymizí. Ve velkém množství by se obzvlášť neměly požívat v těhotenství. Při nedostatku karotenoidů se mohou objevit znaky jako: kožní problémy, suchá, drsná a předčasně stárnoucí kůže, ucpané vlasové folikuly, buněčné abnormality, poškození buněk, suché oči a ústa, zvýšené riziko infekcí, onemocnění srdce a cév, ztráta chuti k jídlu, poškození zraku (např. šeroslepost).

Karotenoidy najdeme ve vaječném žloutku, kukuřici, mrkvi, rajčatech, špenátu, paprice, meruňkách, borůvkách, mangu, petrželi, hovězích játrech.

Lutein a zeaxantin 

Látky, které jsou vhodné k užívání jako prevence nejen očních, ale i prevence nádorových a kardiovaskulárních onemocnění. Po požití se vstřebávají a hromadí ve dvou oblastech v oku, ve žluté skvrně a oční čočce. Žluté skvrně dodávají její zbarvení. Hrají významnou roli v ochraně tohoto orgánu. Pomáhají předcházet kataraktě a věkem podmíněné makulární degeneraci. Na sítnici se vyskytují kromě selektivního nahromadění v makule také ve fotoreceptorech. Chrání oči před škodlivým účinkem světla, kdy působí jako světelné filtry a pohlcují až 40% vnějšího světla před jeho dopadem na sítnici. Díky žlutavému zbarvení luteinu a zeaxantinu pohlcují zejména modré, energeticky bohaté paprsky, které jsou zdrojem únavy z nadměrné práce u elektronických zařízení - displejů.

Několik experimentálních studií potvrdilo, že zvýšený příjem potravin s obsahem luteinu a zeaxantinu, popř. požívání luteinových potravinových doplňků, vede k výraznému zvýšení  koncentrace luteinu v makule a dalších tkáních. Studie podle Landruma byla studií, kdy se po dobu 140 dní podávaly osobám dávky luteinu v koncentraci 30 mg denně. Studie trvala rok, kdy se po extrémním přísunu luteinu nahromadil ve velké míře v makule. Po ukončení nadměrného příjmu luteinu klesla jeho hladina v séru po 4-8 týdnech na původní hodnoty. Obsah luteinu v makulárním pigmentu zůstal zvýšený i dlouhou dobu poté, co se doplňky s luteinem přestaly užívat. To svědčí o tom, že má makula velkou akumulační schopnost a lutein se v ní přeměňuje pomalu. Dlouhodobě zvýšená koncentrace luteinu v séru má za následek postupné zvyšování hustoty pigmentu.

Podobný výsledek byl zaznamenán ve studii podle Schweitzera a spol., kdy docházelo ke zvyšování hustoty makulárního pigmentu po podávání doplňků s obsahem luteinu v množství pouze 6 mg luteinu za den po dobu čtyřiceti dnů. Ke zvyšování hustoty pigmentu docházelo i při půlročním podávání doplňků v dávce 2,4 mg luteinu/den. Podle těchto výsledků lze předpokládat, že  dlouhodobým užíváním luteinu v dávkách od 3 do 10 mg/den lze dosáhnout podstatného zvýšení hustoty makulárníhu pigmentu.

Betakaroten 

Rostliny zbarvuje do červena až oranžova, je to provitamin vitamínu A, což znamená, že biochemickou přeměnou betakarotenu vznikne vitamin A. Ten je, co se biochemie vidění týče, mnohem důležitější (viz vitamín A).

Takže jezte pestře, žijte zdravě a radujte s každého hezkého dne.

S úctou k vašim očím
Simona Bramborová
Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail

Článek pro Vás připravila:

Mgr. Simona Bramborová, DiS. 
oční optik a registrovaný optometrista
 
Mgr. Simona Bramborová DiS., oční optik - registrovaný optometrista
  • v současné době studuje doktorský program Lékařská biofyzika
  • v oboru oční optika pracuje 8 let a praxi optometristy vykonává již přes 7 let
  • pravidelně a aktivně se účastní jak českých, tak i zahraničních konferencí a kongresů v oboru optometrie
  • je specialistou na vyšetření binokulární rovnováhy a následné možné korekce
A CO JI BAVÍ?!
  • volný čas Simona věnuje své rodině a pokusům o zahradničení
  • pokud vyšetří ještě trochu volného času, tak se ráda začte do knihy

Buďte s námi v kontaktu

Facebook Instagram Twiter
Jsme první e-shop pro čočky <strong>vedený optometristy</strong>
Jsme první e-shop pro čočky vedený optometristy
<strong>100 % zákazníků doporučuje </strong>náš e-shop
100 % zákazníků doporučuje náš e-shop
<strong>Průměrná doba dodání</strong> zboží jsou 2 dny
Průměrná doba dodání zboží jsou 2 dny
Neustále zlepšujeme <strong>rychlost dodání</strong>
Neustále zlepšujeme rychlost dodání
Rádi vám připravujeme nabídky na míru. Abychom to ale zvládli, používáme k tomu soubory cookies. Užíváním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací