Sungazing

 

 

V dnešním moderním světě stále panují nejrůznější mýty a polopravdy. Na jednu stranu chceme jistě žít v souladu s přírodou, některé její součásti jsou pro nás životně důležité a sluneční energie do tohoto výčtu samozřejmě patří. Avšak jedním z mýtů o blahodárnosti sluneční energie je i "Zírání do slunce" - zázračná metoda uzdravující zrak.

Riskantní metoda zvaná sungazing, údajně dodávající lidskému tělu takovou energii, že nakonec nemusí potřebovat jídlo a bude na tom celkově velmi dobře, přichází do Česka.

České propagátorce léčivého zírání do slunce, Karolíně Loskotové, byla udělena cena Bludný balvan. Jedná se o anticenu sdružení skeptiků Sisyfos, udělovanou za šíření iracionálního myšlení a matení veřejnosti. Metoda sungazingu slibuje snížení až vymizení pocitů hladu, zvýšení energie a duchovní růst, avšak skrývá též rizika, díky kterým si v zahraničí nevratně poškodilo zrak již několik lidí (vycházíme pouze z mediálně uveřejněných případů). I v Čechách se objevily první případy takového poškození zraku po aplikaci této metody.

Čeští zastánci sungazingu argumentují tím, že se jedná o starověkou indickou metodu (její postupy, doporučení a metodiku nebudeme v tomto článku rozšiřovat). Ve skutečnosti neexistují žádné důkazy, že by podobná metoda byla kdy praktikována. V tradičních jógových naukách lze nalézt praktiky, ve kterých je slunce cílem náboženského uctívání. Známý je rituál ranního pozdravu slunci. Série různých poloh těla se provádí čelem k vycházejícímu slunci a zahrnuje střídání dvou postojů: uctívání (klanění) a vzývání (zdvižení rukou nebo trupu). Pozdrav slunci ale není spojený s dlouhodobým zíráním do slunce - jogín při pozdravných polohách na slunce hledí krátkodobě, letmo, případně má zavřené oči a sluneční energii "vstřebává" tělem.

Oči jsou náchylné k poškození slunečním zářením podobně jako kůže. Proto všude neustále vidíte upozornění, abyste se chránili slunečními brýlemi a opalovacími krémy s UV faktorem. Existují dva typy záření, které jsou pro oči škodlivé: ultrafialové (dále jen UV) a infračervené záření. Vystavení očí UV záření je překvapivě nejvýraznější dopoledne a pozdě odpoledne, kdy se oči nacházejí ve stejné rovině se sluncem. Přes poledne je slunce vysoko a oči tak jsou shora chráněny obočím a nadočnicovými oblouky. Reakce oka na různé druhy UV záření se liší. Účinky UV-A záření se projevují pomalu a mohou se kumulovat. Jedná se nejvíce o oční zákaly a degenerace žluté skvrny (část sítnice, která zajišťuje nejvyšší ostrost vidění). Účinky UV-B a UV-C záření se projevují ohříváním tkání a rychle je můžeme pocítit. Vystavujeme se riziku popálení rohovky očí. Při pozorování slunce na oko působí negativně infračervené záření, které pociťujeme jako teplo. Může dojít k okamžitému poškození oka. Teplo je absorbováno očním pigmentem na sítnici a naakumulované teplo se dále šíří do okolí. Vzniká centrální skotom (velká tmavá skvrna ve zrakovém poli, v podstatě slepá), kdy je zasaženo místo nejostřejšího vidění na sítnici. Do sítnice je doslova vypálena díra. Tkáň se později nevratně jizví a člověk vnímá černou skvrnu.

POZOR! Při expozici člověk nepociťuje bolest a poškození je poznatelné až za několik hodin po expozici.

Tak tedy než začnete tuto metodu praktikovat, zamyslete se nad jejími možnými následky pro vaše oči a život. Sluneční záření pro život potřebujeme, ale v rozumné míře..

...abychom nežili zbytek života ve tmě....to by nám možná opravdu přestalo chutnat... a nejen jídlo!

 

S úctou k vašim očím,

Simona Bramborová