Syndrom digitální únavy zraku je komplexním problémem, ne pouze otázka očí. Bohužel neexistuje jediná příčina. Naopak za nepříznivé lze označit řadu činitelů.
První skupina představuje oční vady. Patří sem již dříve zmiňovaná nekorigovaná oční vada, nebo chybně nebo nedostatečně korigovaná oční vada. Lidé si často nepřipouštějí, že se jejich zrak mohl zhoršit a nosí stále stejné dioptrie i mnoho let. Oči se ale mění v průběhu celého života, a tak i dioptrie se doporučují pravidelně kontrolovat. Podobně může vadit oční astigmatismus. Zhruba každý třetí nositel brýlí potřebuje k ostrému vidění i cylindr. Ten se však často - zejména při nošení kontaktních čoček - zanedbává. Přitom výzkumy ukazují, že i malou hodnotu cylindru je vhodné zahrnout do korekce kontaktními čočkami, protože vede ke zlepšení ostrosti vidění. Pokud není cylindr vhodně korigován, výsledkem pak je neostré vidění a snaha o doostřování přimhouřením nebo náklonem hlavy.
A právě mžourání očí vede kromě vrásek i ke zvýšenému napětí svalů v okolí oka a následnému pocitu únavy.
Specifickým problémem je pak zaostřování do blízka, tzv. akomodace.
Čím je čtený text blíže k očím, tím je zaostřování náročnější.
Mobilní telefon běžně držíme o 15 až 20 cm blíže, než tištěný text a nároky na akomodaci tak přibývají. Schopnost zaostřování však klesá s věkem a je nejčastějším důvodem pro nošení brýlí do blízka po 40. roce života. Při používání displeje v kratší vzdálenosti je potřeba zaostřování nepřirozeně vysoká, a tak potíže se zaostřováním začínají trápit i poměrně brzy před čtyřicítkou. Soustředěný pohled na monitor v prostoru je náročný i pro oči jako pár. Obě oční osy se musí přesně stočit tak, aby se protnuly v rovině monitoru, a toto nastavení dlouhodobě udržovat. Pokud navíc potřebujete občas zaostřit na jiný monitor, do papíru na stole, nebo na telefon, je potřeba přesné koordinace ještě více. Pokud Vaše oči toto nezvládnou, objevuje se dvojité či rozmazané vidění a bolesti hlavy, astenopické potíže. To, jak tuto zátěž snáší konkrétní člověk, lze posoudit jedině při pečlivém očním vyšetření.
Další zdroj problémů je spojen s povrchem očí a s kvalitou slz. Soustředěný pohled na monitor vede k tomu, že přestáváme mrkat. Při každém mrknutí se celý povrch oka pokryje novou dávkou slz. Pokud mrkáte málo, vrstva slz nedrží pohromadě a oční povrch osychá. To vede k pocitům pálení a řezání. Podporuje to i suché prostředí v kanceláři s klimatizací nebo zapnutým ústředním topením. Pokud člověk navíc nosí kontaktní čočky z materiálu, který snadno podléhá dehydrataci, potíže jsou o to horší. Osychající kontaktní čočka doslova vysává vodu ze slz a oči pálí a řežou.
Posledním faktorem, je uspořádané pracoviště. Jedná se o vzdálenost a umístění monitoru, velikost písma i jas obrazovky a dokonce osvětlení místnosti. Krátká vzdálenost monitoru, pozice nad úrovní očí, vysoký jas a malé písmo vedou k zatížení akomodace, osychání povrchu oka a oslnění.
